MůjTyp.cz - fórum

Zbabělost. Bojím se oslovit někoho, koho neznám. Mám strach říct dívce, která se mi velmi líbí, že ji mám rád. Jakkoliv jinak provádím spoustu ztřeštěností, tady je mi veškerá vůle k ničemu Je potřeba víc věřit sám v sebe a jít za tím, co chci, po čem toužím. Snažím se se to naučit. Ale bude to chtít ještě hodně času a vůle.

tak tot nieje vlastnost ale rada pisem...cím unikam mimo reality a zaroven sa dokazem drzat v realite...je to uzasny pocit ... a zmenit?? asi nic,kazdy je vynimocny

I ty špatné vlastnosti se často velmi hodí. Třeba takové sobectví... Ano, přiznávám se, jsem velký sobec. Ale změnit to na sebe? Ne. Umím se přece chovat i nesobecky, ale i to sobectví se občas hodí. Taky jsem zbabělá, nezastávám se názorů spolužáků, raději souhlasím s učiteli. A velmi mě za to kritizují... Ale jo to špatná vlastnost? Proč bych se měla zastat někoho, kdo se mi posmívá a ani není přítel? Proč bych si měla kazit vlastní autoritu před výše postavenými lidmi? Zde se opět ta vlastnost hodí, i když po té vás nemá rádo příliš moc lidí. Potom třeba nadměrná ctižádost. Má svou nevýhodu, že to co bylo pro mě kdysi nevídaným úspěchem je najednou jakési NIC. A opět se snažím dosáhnout něčeho, co je velmi vysoko. A když toho dosáhnu... Kde je radost? Nikde, protože chci víc... Tam bych možná chtěla změnit to, abych uměla být opět šťastná za to, co dokážu, ale ctižádost zachovat, protože se opět hodí. Jinak, asi by se u mě vyplatilo nebýt tak přehnaně uvnitř sebe citlivá a nedržet to v sebe celé měsíce. Pak bych nemusela být tak často psychická troska... Jinak, jsem spíše ráda za to, co jsem, protože většina těchto vlastností má větší PRO než PROTI.

Neznášať?Každý chce to čo nemože mať...
Ja by som skor chcel viac porozumieť fyzike a vedám aby som mohol objaviť stroj času...

Mě vadí, že jsem (co se týče kontaktu s lidmi) strašný srab. Než se osmělím ve skupině cizích lidí promluvit, tak to vždycky zabere čas. A to, co v té nervozitě říkám, je taky "pěkné". Oslovit někoho jen tak? Málem leknutím vyskočím z kůže, ikdyž se mě někdo jen zeptá kolik je hodin

Pokud jsem ve skupině cizích lidí, dělá mi problém s nimi komunikovat. A vůbec nemusí jít o skupinu, podobně i s některými jednotlivci. Neumím poznat charakter člověka hned, neodhadnu ho. Trvá mi dlouho, než někoho skutečně poznám. A také mě často zradí sebevědomí

Źe jsem občas paranoidní

Jak už tady napsala Kathermara tak já jsem na tom podobně. Jsem někde v nějaké skupině lidí a klidně i tak hodinu prostě mlčím a poslouchám a nevím s jakým tématem či reakcí bych se přidal popř. je už pozdě když mě něco napadne . To mě ale zas až tak moc neštve jako to, že se neumím "hlasitě" radovat z dárku či překvapení...

Já bych na sobě změnila asi úplně všechno ^^"

Ale ved potom by si to uz nebola ty.Bola by si niekto uplne iny.

Perfekcionismus, protože je namířený jenom proti mě. U ostatních se s nedokonalostí smířím, u sebe asi nikdy...
Jo a potom závist, s tou bych ale něco dělat mohla, kdybych fakt chtěla...

Myslím, že u mně je to v první řadě lenost. Je mou největší slabinou, která mne omezuje téměř ve všem co dělám, jelikož mám problém dokončit jakoukoliv činnost. Na druhém místě je to určitě občasná roztěkanost, která mi také brání zaměřit své úsilí ke splnění svých plánů.

Jistě, ikdyž nikomu nepřeji nic špatného, mohu radostně konstatovat, že více lidí prožívá stejné pocity jako já, jak vychází z minulých komentářů. Toto je skutečnost, jež mne velmi uklidnila. Já osobně se velmi špatně orientuji v sociálních vztazích ... společnost je pro mne velmi složitá. Ikdyž tuším city druhých, nenacházím nesporných důkazů. Uvědomuji si lidskou citlivost a nerad, již ze své podstaty, bych někomu ublížil .... a tak jsem si nejistý každým krokem ve společnosti, až na to lehce doplácím . Dále mne na mé osobě lehce pohoršuje prokrastinace, kterou skutečne překonat, snad nelze!

Bohužel (nebo bohudík) nikdo nejsme a nebudeme dokonalí.Pak by na tom světě byla hrozná nuda né?

Já mám ráda všechny svoje vlastnosti. Jak dobré, tak špatné.. Jen někdy, v danou dobu, se mi všechny nehodí.. Možná jen lidi okolo mě nemají rádi některé mé vlastnosti (tvrdohlavost, lenost..).

Naučil jsem se brát se takového jaký jsem, takže bych neměnil.

u sebe mi vyhvuji vsechny moje vlastnosti spatne i dobre a menit nic nechci snad jen ze mam strach pavouku a jsem dost stydlivej

Nízký práh agresivity - nedám přes hubu lidem kteří si to evidentně zaslouží, někdy i celé roky.

Toho je hafo, namátkou: tvdohlavost, nerozhodnost,občasná lenost atd.

Jé já mám tolik špatných vlastností! To ani nemohu říci. Ale něco na sebe prásknu, rád jím, piji dobré moravské vínko. A mám rád svět, lidi a život! A to bych neměnil.

Na světě je XY lidí a každý z nich má sobě vlastní hromádku vlastností. Měnit je, znamená měnit především toho člověka. Čili závěrem mohu říct, že úmyslně nechci měnit nic, protože potom bych to už nebyla JÁ!